Cena plynu a elektřiny v poslední době zažívá turbulentní chvíle. V jednu dobu se neustále zvyšovala, následně pak postupně klesala dolů, ale nedokázala se do dnešní doby dostat na takovou hladinu, kterou měla před celou krizí.
Hlavním důvodem, proč některé energie mohly zdražovat, byly také složky ovlivňující jejich kompletní cenu. Dnes se přitom podíváme trochu podrobněji na toto téma s tím, že si poodhalíme finanční politiku stojící za určováním cen energií.
Určování cen plynu jako komodity
V případě plynu se ceny určují vyloženě jako v případě jakékoli jiné komodity. Jedná se víceméně o hotový výrobek, který se po vytěžení upravuje pro provozní účely. Problémem, který pocítil snad každý dodavatel plynu nejen u nás, bylo jeho rapidní zdražení na burze.
Mezinárodní burza dokáže globálně ovlivňovat jednotlivé ceny komodit takovým způsobem, že se mohou najednou několikanásobně zvýšit, nebo naopak, jejich cena může jednoduše a rychle propadnout. A právě to, že došlo k blokování obchodních cest s východem, se podepsalo na ceně plynu.
Složitější politika ale čekala elektřinu
Zdražení plynu tak bylo dáno víceméně jeho vyšší burzovní hodnotou. V případě elektřiny ale politika není tak jednoduchá. Elektřina se vyrábí a dopravuje pomocí celé řady způsobů, přičemž každá z nich má určitý podíl na její finální ceně.
Ekonomicky nejvýznamnější položku tvoří ale vždy ten nejdražší zdroj, který vede k její výrobě. Ačkoliv tu máme možnosti jaderných elektráren, či možnosti užívat fosilní paliva, tak plyn neodmyslitelně k produkci elektřiny patří. Proto dodavatelé elektřiny dokázali zaznamenat největší pokles produkce elektřiny právě v době, kdy plyn byl na enormní částce.
Promluvit mohou i oblastní rozdíly
To vše se přitom týká globální ceny. Kupříkladu dodavatel elektřiny Most byl také vázán cenami na mezinárodní burze. Drobné výhody mohou vznikat v rámci regionů, ale obecně je cena elektřiny určována na mezinárodním poli.